Děti se učí básničky a maminka se zlobí

„Ale já jsem dítě!“ řekne skoro plačtivě Apolo.
„Tak to máš blbý!“ vytahuje se holobradý Sikar.
„A my nevejdeme do Božího království, pokud jimi nebudeme...“ deklamuje Thea.
„Ne jimi, ale jako ony!“ opravuje Linkva.
„Všichni jste nevyzrálí,“ poučuje je Filcin, „takhle se hloupě hádat!“
Neradno vstupovati do sporu s dětmi, zvláště jsou-li soudržní.
Linkva prstem zadiriguje čtyřhlas:
„Puberto, ach puberto, kdy propustíš tátu?
Ať hledáme, jak hledáme, pořád doma klacka máme!“
„Jak malé děti!“ přeruší je rozčilená Taura s uplakanou holčičkou v náručí, „Tím svým řvaním jste mi vzbudili Viktorku!“
„Já nic, já muzikant!“ nedrží basu otec.
Pět pohlavků padne.