Láska v pokojíku

"Jaká to malebná slova, jaká to nádhera!" rozplýval se mladý muž nad tisky, které právě pročítal. Seděl v pohodlném křesle svého pokojíku v rodinném domě, před sebou tisky rukopisů. Na posteli seděla jeho drahá Františka a zašívala ponožky. Usmívala se, byla šťastná, když viděla svého Josefa takto rozradostnělého. Nebývalo to v těchto dnech pravidlem.
"Přečti mi ještě jednou o kněžně Libuši," požádala ho.
Josef jí milerád vyhověl a celou báseň přečetl.
"Jaké by to bylo, být kněžnou?" zasnila se Františka.
"Já z tebe kněžnu udělám," prohlásil její milý, sedl si vedle ní a vzal její ruku, "namaluji tě jako Libuši."