Realita: odloučení (Matěj)

„Pojď mi pomoct vybrat fotku pro tátu,“ řekla mi ráno máma. „Nesmí tam být nikdo cizí, jen rodinní příslušníci.“
„Co tuhle?“
„Tam vypadám hrozně.“
Probíráme, zarazí se.
V ruce fotografii z „předávání žezla“ u nás doma. S mluvčováním Charty 77 končili Véna, Jiří Hájek a Láďa Hejdánek, nastupovali táta, Zdena Tominová a Jirka Dienstbier. Usmívají se, Zdena a Jiří sedí, táta s doutníčkem v ruce.
„Tu přece nemůžeme poslat, mami!“
„Celá zadní řada sedí,“ mžiká očima.
„Snad stojí, ne?“
„Ne.“
Pláče.
Aha. Naplácal bych si na zadek.
Ale s Láďou to nesedí.

Deníkový záznam M. B. z 5. 2. 1980