Osm kilometrů navíc

Fandom

Drabble

Po cestě pustinami na Campo Imperatore následuje podvečerní toulání po schodištích a průchodech kamenného městečka. Únava mizí, ostatně odtud už pojedeme autobusem.
Anebo ne.
Jezdívá tu. Jenže během školního roku, který ještě nenastal.
Osm kilometrů… budiž, nohy nám neupadnou.
Při sestupu do rozlehlé pánve mezi horami sejdeme ze silnice, kupodivu na slušnou cestu.
Horko pomalu ustupuje. Dolík protkávají řádky zažloutlých mandloní, sem tam pastvina. Vedle plůtku jako odměna poutníkům rozkvétají ocúny.
Před námi dominuje krajině výrazná hora jako kupa s hradem ve stínu zapadajícího slunce. Náš cíl.
Prudké stoupání na závěr už zvládneme. Vlastně mě ta cesta navíc ani nemrzí.

Závěrečná poznámka

Abruzzy, neplánovaná cesta z městečka Castel del Monte (neplést s hradem stejného jména v Apulii) do Calascia. Naštěstí to předchozí putování nebylo zase tak únavné.

Téma

DMD č. 27. pro 27. 4. 2018. Téma: Bez připojení

Ono někdy člověk zjistí, že

Tora

8 let 4 měsíců zpět

Trvalý odkaz

Ono někdy člověk zjistí, že to, co potkal oklikou, bylo hezčí, než za čím šel přímo...

Je to tak, někdy. Dík za

Esclarte

8 let 4 měsíců zpět

Trvalý odkaz

Je to tak, někdy. Dík za reakci.

Ono vůbec,

Faob

8 let 4 měsíců zpět

Trvalý odkaz

řekl bych, spousta nečekaných, nenaplánovaných, ba v dané chvíli proklínaných cest bývá nakonec velmi zajímavých, ba utkví v hlavě více, než kdejaká expedice... Já si třeba z dětských let snad nejintenzivněji pamatuji, jak nešly otevřít dveře u Sázavského pacifiku, půlnočňáka, doběhli jsme k mašinfírovi a ten nám tak kilometr a půl za zastávkou zastavil, ať to zpátky dojdeme pěšky po kolejích, stejně už nic nepojede. Hezké drabble, takové ztlumené, žádná exprese, jen to tiché žasnutí, jak křížení plánů může přinést velký zážitek.