Internet je hadr

Poslední měsíc byl noční můrou. Vyndal jsem si sluchátko a chodil jen tak mezi lidmi. Ani nevím, proč mě to napadlo, asi jsem se snažil sám sebe přesvědčit, že nejsem závislý.
Míjeli mne, beze slova, všichni ve svých vlastních vesmírech. Občas výbuch smíchu, ale nikdo si mě nevšímal.
Po měsíci mi došlo, že se chci vrátit. Sluchátko jsem vložil do lebky.
"Hyperbalerína Klotylda dnes zkusí virtuózní salto přes pět rozzuřených lvů! Buďte připojení i po 23 hodině!"
Před očima se mi míhaly obrazy z supertelevize, možná vyhraju v soutěži roku 2 miliardy. Zase jsem byl šťastný. Trochu nervózní, ale šťastný.