Kazatel

fandom - já si vlastně nejsem jistá, asi originální
“Věřte!” deklamoval.
Třásl se nedočkavostí. Už se srocovali kolem. Přislíbení věrní. Budoucí učedníci.
“Bůh říká!” přikazoval.
Pevný ve víře hřímal. Zvedali hlavy a ukazovali k němu. Sledoval jejich gesta. Sledoval jejich potenciál. Byl si tak jistý.
“Bůh chce!” oznamoval.
Hlas v jeho hlavě mu dával pokyny. Ti v davu se dívali jeden na druhého. Vyvolal v nich zájem. Splnil svůj úkol.
“Bůh si žádá právě vás!” vrcholil.
V té chvíli... začali se mu smát. Rozcházeli se.
Hlas v jeho hlavě mluvil dál.
“Ach Bože,” klesl na kolena a přemáhal pláč. “Proč jsi pořád se mnou? Proč jsi mě raději neopustil?”