Jakub se plížil hřbitovem připraven k útoku. Na sobě měl esesáckou uniformu, jelikož se jeho džínová bunda špinavá od krve a jiných tělních tekutin právě sušila. Ozbrojen byl srpem, kůlem, svěcenou vodou a česnekovou topinkou, kterou měl na večeři. V kapse vedle svěcené vody se samozřejmě nacházela i placatka na černo pálené slivovice. Zrovna se jí chtěl ještě posilnit, když v tom se ze stínu hrobu vynořil s hrůzným křikem nemrtvý.
„Ne tak rychle, holomku,“ prohlásil Vandrovec s klidem člověka jehož obsah krve v alkoholu nepřesahuje dvě promile a upíra ochromil česnekovým dechem. Poté jej prošpikoval skrz naskrz osikovým kůlem.
Ne, 2011-05-01 15:50 — Profesor
Oh, Vandrovec. Mám ho moc
Oh, Vandrovec. Mám ho moc ráda. Pěkné. Česnekový dech mne dostal.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit