Stroj ke stroji

Stroje se ustrojily do společenského. Černá, bílá, kapka červené. Všechny barvy duhy. Šedá je faux-pas, chyba by se mohla vrátit, druhý stroj by přestal fungovat, zasekl by se. První chyba je poslední.
Stroje se pohybují, strojově předepsanými obraty. Krok, krok a dva a zase zpátky, úklonka, úsměv, otočení kolečkem, zavíření, další úsměv.
Věta je stroj, první a druhá, kompliment, úsměv, úsměv, úsměv, hlasité mlčení, rez.
Postroje strojů jsou těžké, myšlenky řetězy, siluety těl skřípou.
Seznamování strojů je rituál, strojené otáčky nenamazaných koleček, točících se jen za jedním účelem: (se)strojit se do šedé a přikápnout trochu oleje, když to uvnitř zaskřípe.