Vzdušné zámky

"Máš chvilku?“ ozvalo se tichý zaklepání na futra dveří. Trochu zbytečná otázka, bylo otevřeno a ložnice pro jejich ročník společná.
"Jeslti se mnou po tom všem chceš ještě mluvit," odpověděl Remus po chvíli.
"Ale prosím tě... Je to jen škrábnutí," usmál se Sirius a na důkaz svých slov obvázanou rukou zamával.
"Škrábnutí od vlkodlaka!" zamumlal Remus nešťastně.
"Tím líp o tom můžu vykládat. Už jsme zažili horší úplňky," podotkl Sirius a přisedl si na postel. "Pojďme na to zapomenout," řekl o poznání tišeji. "Vymyslíme svět bez problémů..."
"Kéž by to šlo takhle snadně,"
Sirius se povzbudivě usmál. "Možná to jde."