Achoumovo oslnivé ráno

Achoum seděl na terase a koukal do krajiny. Viděl všechno, vždycky měl neobyčejně vynikající zrak. Spokojeně si promnul údy. Dnešek bude skvělý, jako všechny ostatní dny. Jeho život se skládal jen ze samé radosti.
„Kam letíte?“ zavolal na souseda naproti. Musca byl jeden z jeho nejbližších přátel, ale zdvořilost nikdy nedovolila přechod na tykání.
„Buďte zdráv! Dostal jsem k narozeninám únikovou hru. Jmenuje se P.A.V.O.U.K.“
„Pávo-uk?“
„Kdepak. PAtrně Vysoce Oslnivá Úniková Komora.“
„Tak pak dejte vědět, jak dlouho jste se dostávali ven.“
„Určitě, mějte se, sousede!“
Obě mouchy se naposledy pozdravily.
Pavouk za rohem zatleskal.