Léto II

A tak jsme letos osaměli už v polovině prázdnin.
Děti jedou s dětmi k moři. Pomáhal jsem jim vybrat místo. Prý aby tam bylo hodně sluníčka, klidná voda a co nejméně sfing, mantichor a škorpiónů.
Na Krétě se jim bude líbit.
„A my pojedeme kam?“ zeptala se Hermiona, opřená o zábradlí verandy a hledící na levandulové lány.
Ve vzduchu se vznášela těžká, medová vůně léta a taky příslib horkých, sluncem zalitých dnů.
„Kam jen si budeš přát, ma clarissime étoile.“
„To neříkej dvakrát, mon cher. Nebo si budu přát, abys mě vzal ke hvězdám.“
„S potěšením. Ale až zapadne slunce.“