Dopis

Napsal bych ti, ale nemám jak. Od chvíle, kdy jsme nastoupili do letadla, nebyl čas ani přemýšlet. Nic tu nefunguje. Je to tu skoro srovnaný se zemí. A místo držení pera musím držet zbraň.

Chybíš mi. Je nás tu víc, než jsem si původně myslel. A není tu dost místa. Neustále slyším nářky z ošetřovny. Vím, že někteří už se z ní nevrátí.

Je tu tma a pode mnou je tvrdá zem. Sotva vidím ta mrtvá těla okolo mě. Musejí jich být stovky. A já jsem tu sám. Chci se zvednout. Vrátit se domů. Ale nemůžu. Už totiž nemám nohy.