Předchozí:
Veronika se vrátila na komisařství s tělem v pytli a přívěskem v kapse. Kolegové ji stíhali pohledy, ale ona je nevnímala.
Nakráčela přímo do kanceláře k šéfovi.
"Tichá! Už mě vážně serete! Seberete podezřelého a během největší krize, jakou jsme tu kdy měli, si zmizíte bůhví kam! Uvědomujete si, že jsme až po uši v průseru? Kde jste byla?!"
"Vyřešit ten průser." odpověděla a položila na stůl pytel.
"Jak..."
"S drobnou pomocí pár přátel."
---
"Jak se jí to zase povedlo?"
"Je to neuvěřitelné."
"Nemůžu uvěřit, že to vyřešila sama."
Matěj se usmál. Záhada vesmíru jménem Veronika Tichá stále nebyla odhalena.
Následující:
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Skvělé. Hrozně jsem si příběh
Terda
Skvělé. Hrozně jsem si příběh užila. Díky za něj.
To je krásný uchopení tématu
Roedeer
To je krásný uchopení tématu :]
Představovala jsem si, jak mu
neviathiel
Představovala jsem si, jak mu ten pytel hodí na stůl
Pěkně. Tak se řešej případy.
Killman
Pěkně. Tak se řešej případy.
Pardální kousek závěrem,
Faob
Pardální kousek závěrem, úplně sis vychutnávala, jak tam všem vytřela zrak, zejména šéfovi!!! (Jo, jo, o tom se tak nějak v reálném životě sní...) Miluji podceňované borce!