V lese

Ion ho vede dál do lesa. Snaží se ho následovat, klopýtá lesním povrchem, ale přestává psovi stačit. Uvědomuje si, že světla ostatních se vzdálila, stejně tak jako utichl štěkot zbytku smečky.
„Ione! Čekej!“ marně na něj volá. Les je stále temnější a hlubší. Cítí strach z neznáma.
Najednou se objeví na mýtině. Ion stojí uprostřed a zuřivě vrčí na vysokou postavu. Iorghu se zarazí. Přeběhne mu mráz po zádech, když spatří, že za ní se krčí něco bílého.
Postava si ho všimne a prchne do lesa. Iorghu se vrhne k bílé skvrně a zjistí, že je to Crina. Stále dýchá.