Záchrana

Afrodíté nikdy nebyla bojovnice. I teď na trojské bojiště shlížela jen s odporem.

Kdybych byla tušila, kam to povede, ani bych to jablko...

Tu se jí hrůzou zastavilo srdce. Její syn raněný! V tu chvíli jednala bez rozmyslu a vrhla se přímo k němu. Vzala ho do náruče a vzápětí pocítila strašlivou bolest, jak jí tělem projel Diomédův meč.

"Zbláznila ses!" ozval se jí u ucha hlas, jindy veselý a plný šprýmů. "Ty se máš starat o lásku a manželství. Tohle přenecháme jiným. O Aineia se neboj, přežije to."

Iris mávla rukou, a obě bohyně obklopilo sedm zářících, barevných pruhů.