Na město se snášely chomáčky sněhu. Ve vzduchu byla cítit sváteční atmosféra, i když měla co dělat, aby se prodrala přes všechny obvyklé pachy v ulicích.
V jiných městech jistě děti bruslily na zamrzlé řece. Po místní řece se sice teoreticky dalo chodit i v létě, ale málokdo byl naštěstí tak hloupý, aby si s ní něco začínal.
Omladina trávila chladné odpoledne venku a už zdálky byl slyšet ryk a dupot Prasečího tance.
Ve všech kuchyních se vyvářelo, tak jak se vyváří jen na Svátek Prasečí hlídky.
Kdesi v dálce zavalitý chlapík zapřáhl saně a s povzdechem zamířil k Ankh-morporku.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
líbí
Aries
líbí
Líbí moc, neznalost fandomu
Faob
Líbí moc, neznalost fandomu tentokrát spíše pomáhá, neboť čtu jako střípek ze severského příběhu, plného sněhu, omrzlin, divokých pohanských zvyků a tajemné magie (nezačínat si nic s řekou)! A jsem tam, uprostřed, mráz leze v obou smyslech po zádech!
Tyjo zní to jako kdyby se mu
Lejdynka
Tyjo zní to jako kdyby se mu tam vůůůůůbec nechtělo! :D
A tobě by se chtělo? :-D Ona
Achája
A tobě by se chtělo? :-D Ona je to asi celkem nevděčná a náročná práce!