Po údolí smrti

Fandom

Drabble

Nehet na sklenici skoro skřípal, ale usazenina vodního kamene nechtěla dolů.
V hostinci bylo rušno, dělníci se hlasitě dohadovali o stávce. Jiní se smáli.
Jeho stůl byl tichý a kromě něj prázdný.
Do uší se zařízl jek poplašeného koně zvenku.
Byl zpátky.
Nekřičeli opilci, ale zpívala polnice.
Nedržel sklínku, ale šavli.
Neseděl na vrzavé lavici, ale na zpoceném šedáku Partridgovi.
A před ním jel Charles, který se ještě držel na koni. Ale už ne celý.
Už ne celý.
První roky přinesly přípitky a recitace.
Pak lítostivé pohledy.
Zbylo zapomnění a ticho.
Gin na palci studil. Ta usazenina byla uvnitř pohárku.

Závěrečná poznámka

Charles je přeživším slavného útoku lehké brigády zvěčněného v Tennysonově básni. Útok se odehrál za Krymské války, kdy britská jízdní jednotka (ve spolupráci s Francouzi) dostala rozkaz přepadnout přesunující se ruskou dělostřeleckou baterii. Došlo ke zmatení rozkazu a britští kavaleristé napadli jinou ruskou baterii.
To by ani tak nevadilo, kdyby ta jiná baterie nebyla připravená k boji a Britové ji nenapadli frontálně.
Jak píše i Tennyson, lidské i koňské ztráty byly masivní, ale z útoku i díky básni zůstal hlavně patos hrdinského (a naprosto zbytečného a zkázonosného) útoku.

Téma

DMD č. 3. pro 3. 4. 2021. Téma: Rozkaz zněl jasně