Andělé

Navlékám antiseptický úbor, připadám si jako bych se chystal na promoci. Dezinfekce na ruce. Roušku pevně nasadit.
Vstupuji do místnosti plné miminek ve skleněných krabičkách. Pátrám pohledem. Hledám, který z prosklených domečků patří Ledňáčkovi. Přiletěl k nám, drobek, o trochu dřív. Mezi boxy s nenucenou profesní elegancí proplouvají sestřičky. Andělé s něžnými úsměvy a moudrýma očima. Zkušenými pohyby polohují křehká stvoření a konejšivě k nim promlouvají. Jsem bázlivým hostem v jejich svatyni.
Jedna z nich mě dovede k Ledňáčkovi. Chlapeček spokojeně spí.
„Jen odpočívej, nabírej síly. Brzy už budeme spolu.“
Sestřička jen pokývá hlavou a odchází k dalšímu malému pokladu.