Ráj Pata a Mata - Achillova pata

V očích mojí tchyně, nejsem matka roku,
po měsíci zpátky, přec má slzu v oku.
„Konečně jste tady, děsně se mi stýská,“
synek srazí paty, snacha kudlu píská.
Domek, jemuž tchyně vtiskla svoji duši
má jen drobnou vadu – stěny mají uši.
„Proč to dítě pláče? Kdypak jste šli spát?
Ťukťuk, můžu dále?“ Začíná mě štvát.
„Nesu tvoje spodky. Copak se tu děje?
Ty zapínáš pračku? Proč se nám strop chvěje?“
Chlapi „Vidlov“ žerou, u babi je ráj,
tak s ní jedny housle na dva týdny hraj.
Odjíždíme… Slzičky. „Chlapci, kdy vás zřím?“
Jsem v patové situaci a dobře to vím.