Pro lásku

Udělal toho tolik, ale stejně  to nestačilo. Všemi chapadly pohladil svou umírající milovanou. Povzdechl si a pohlédl naposledy na svou planetu. Pak znovu na svou milovanou, usmál a zmáčkl několik tlačítek. Jejich loď se otřásla, zatímco veškerá energie vybuchující planety se přenesla do přístroje, kterým ji doufal zachránit.
Ale ani to nestačilo. Tak zmáčkl další tlačítka...
Spálil svou planetu, celou sluneční soustavu, pak několik galaxií. Ale nakonec jí zachránil. Jeho láska žije. Jen celý zbytek jejich rasy už neexistuje.
“Zemřeme samy v hlubokém vesmíru...” řekl své milované, když se probrala.
“Ale předtím prožijeme krásný život,” odpověděla.
“Spolu, navždy,” usmála se.