Je to divné drabble, nejsem totiž právě romantická duše. Přesto doufám, že tam aspoň trošku romantiky najdete. Smrt je tam určitě.
AU.
„Nechoď dcero, nechoď na jezero,“ matka dceru zapřísahá.
Však vodník pohledný sladce líbá. Dívka vlasy splétá, prádlo v uzlík váže.
Šatečky z vodních pěn v den svatby obléká. Samodruhá.
Syn oči matčiny má. Kůži jemně zelenou.
Otec přešťastný rodičce lekníny dává, náhrdelník třpytivý.
***
V kraji nemoc děti kosí. Matka marně o pomoc prosí.
„S vodníkem, dcero, dítě máš. U něho pomoc hledej!“ stará ulevit odmítá.
Dítě umírá. Pohřební zvyk rodový zničí málem vodníkovo manželství.
„Ženo má, odpusť, žádám tebe. Krutý jest rod můj. Lepším ty děláš mne. Lásko má,“ vodník na kolenou žádá. Pláče.
Žena tváře uslzené hladí. Slunce zapadá.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Hezké. Taky jsem si na
ef77
Hezké. Taky jsem si na Vodníka myslela, dobře, že jsem to nechala na povolanějších.
Děkuji.
Profesor
Děkuji.
Klidně ho napiš. Mně to vadit nebude.;-)
Ne, ne, já už svoje mám :o)
ef77
Ne, ne, já už svoje mám :o)
Ty jo, to je krásná
Danae
Děkuji ti.
Profesor
Děkuji ti.
Páni! To je krásně odlišný
Peggy
Páni! To je krásně odlišný pohled na věc. Je to tak nějak milosrdnější než originál, i když možná o to smutnější.
Děkuji.
Profesor
Děkuji.
Z toho mě normálně oběhl mráz
Bilkis
Z toho mě normálně oběhl mráz! Výborné zpracování Vodníka.
Jo?
Profesor
Jo?
Tak to děkuji velice. Jsem potěšena.
Pozitivní Vodník, díkybohu za
Lejdynka
Pozitivní Vodník, díkybohu za něj!
Za málo, Lejdy.
Profesor
Za málo, Lejdy.
Já děkuji za komentář.