Rozpomněnka

"No, když nepovíš, tak nepovíš. Už není čas." Ukko chytil svázaná zápěstí v krajkových manžetách a vlekl zajatcem k padacím dvířkům. Sklípek není nejlepší temnicí, ale poslouží. "Hans, vem ten trámek na závoru."
"To nemůžete, jsem šlechtic! A vyslanec jeho císařské milosti! Mám práva posla!"
"Máš tak právo být tu zapomenut, pokud ten přepad nepřežijeme."
Svázaný muž dopadl do vlhké hlíny pokryté svraštělými zbytky kořenové zeleniny a plísní a čtverec světla nad ním s bouchnutím zmizel.
"Počkejte, ne! Branka u řeky! To je nejslabší místo!"
Dvířka se otevřela.
"Výtečně, mylorde!" Zašklebil se Ukko. "Vidíš, Hans? Uč se. Tohle většinou zabírá."