Svobodu!!!!!!!1

„Každý žij volně, pouze dle svého svědomí,“ prohlásil Maximilán.
„Ano!“ přisvědčil Alexander. „Konvence degradují lidi na křečky v kolečku, předvídatelné, otrocké! Vždy víš, co řeknou, nebo udělají. To odmítám!“ vykřikl, strhl si kalhoty a nasadil je na hlavu.
„Azgubvabalabam!“ vykřikl Maximilián čichaje k hodinkám.
„Od teď ignorujeme jakákoli pravidla!“ děl Alexander. „Mimochodem, pěkné hodinky. Prodáš?“
„Jistě,“ přisvědčil Maximilián. „Za tisícovku.“
Alexander vytáhl peněženku a natáhl ruku.
„Nejdřív peníze.“
„Já ti dám peníze a ty mi odepřeš hodinky. Nejdřív-“
„Ne, nejdřív peníze. Můžu se spolehnout, že mě neoklameš?“
„No, přece je obecnou slušností... hmm...“
Mlčky stáli a vítr povlával Alexandrovými nohavicemi.