Principy filozofie potměšilé větve

Je zpátky na rodném statku. Městy se přelévá mor, ale v den jako tento vypadá doma vše jako vždy.
Pomalu se prochází, připadá si neskonale pošetile, vytržený z kontextu své čerstvě dospělé osobnosti, ale najednou postrádá něco z bezstarostnosti dětství. Zuje si boty a vyhoupne se na strom. Vítr mu čechrá vlasy, zakloní hlavu, chce si utrhnout jablko a náhle ztratí rovnováhu. Dopadne poněkud ztěžka, ovšem do sedu. Bolavá kostrč má svoje námitky, ale jemu se před očima vyjasňuje dosud jen tušené.

Průvodní historku ale raděj poupravit; naraženou zadnici na akademické půdě sdílet nechce. Konec konců jabko u toho bylo.