Zaváhala a viděla, že si toho všiml. Na chviličku se na sebe dívali a ona zamrkala a náhle neviděla jeho, ale ji. Zelené oči s dlouhými černými řasami.
Její oči.
Možná už je nikdy neuvidím.
Projela jí bolest, která ji svou intenzitou šokovala.
Zamrkala znovu a iluze bledého obličeje orámovaného zrzavými vlasy zmizela a zůstal jen on. Harry. Dítě, které deset let vychovávala jako… jako řetěz, který se jí omotal kolem krku a ona mohla stěží dýchat.
Byl jejím déle než Lilyiným.
Nikdy nebyl její. Nestála o to.
Byl dospělý. Odcházel.
Byla konečně svobodná.
(Tak proč pořád cítila tu tíhu?)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Velice pěkné, zase je tady
Esclarte
Velice pěkné, zase je tady krásně vykreslen ten rozpor v ní. Jak vůči ní, tak i vůči němu. A nějak trochu takhle jsem asi tu scénu vnímala.
Moc hezky podané.
Peggy
Moc hezky podané.
Petunie je vlastně tragická
Regi
Petunie je vlastně tragická postava...
Protože, i když si namlouvala
Jackie Decker
Protože, i když si namlouvala, že chce být svobodná, něco v ní po tomto druhu svobody netoužilo... Jak by mohlo? Byl to kousek její sestry. Někoho koho nenáviděla stejně jako milovala. Nebo možná nenávist převládla, ale nenávidět sestru? Ta vina člověka dožene...