Všeho moc škodí
Navazuje na má loňská a letošní drabble o Múze a jejím mladém spisovateli.
Marie s hrůzou hleděla do zrcadla ve zkušební kabince.
“Tak co?” špitl mladý spisovatel a vklouzl k ní, načež vyprskl smíchy.
Probodla jej pohledem.
“Ehm… Chtěl jsem říct, že ti to moc sluší. Hlavně se mi líbí tyhle… Tyhle…” Zamával nešťastně rukou. "Řasy?"
“Myslíš volánky? Třásně? Nabírání? Protože tyhle šaty mají všechno,” řekla lehce hystericky.
“Fajn, tyhle nebrat,” rozhodl mladík.
“Ale vybrala je tvoje maminka!” pronesla s nádechem paniky. “Zřekne se mě?”
“Ale jdi. Zbožňuje tě.”
“Ukaž se mi, Marie,” houkl ženský hlas.
Marie vyšla z kabinky.
“Božínku!” Maminka se srdečně rozesmála. “Některé věci prostě vypadají lépe na ramínku, že?”
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Ta úleva! Po tísnivých
Ta úleva! Po tísnivých dramatech přichází úžasná momentka, tak dýchající laskavými starostmi: jeden je po fascinaci světa zlými charismatiky tak vděčen za každý příběh, jehož všechny postavy milé a vlídné...
No, ještěže se nelíbily ani
No, ještěže se nelíbily ani mamince.
Tak to to dopadlo ještě
Tak to to dopadlo ještě celkem dobře :)
No asi se nakonec shodli, že
No asi se nakonec shodli, že tohle se jim nelíbí :)
:D To je vtipný!
:D To je vtipný!