Ať jdu kam chci, on mě vidí

Miluje mě? Nenávidí?!
Zíráme na sebe, zíráme já a ty,
život nám před brodem vysvlékl kalhoty.
Oba se vpíjíme druhému do očí,
pohledem pichlavým ty oči útočí.
Oba jsme v afektu a krůček k pláči,
oba dva bláhoví s osudem hráči.
Jak vejce vejci a přesto tak jiní,
vidí si do duše, z hříchů se viní.
Rozhovor mlčky, jen rety se vlní,
substance prázdných slov břicha si plní.
Nepříteli, neleknu se tvé převahy, silných gest,
tvoji tvář znám dokonale a prohlédnu každou lest.
Množství minut odměřuje identické kyvadlo,
tobě i mě, neb ty jsi já a já jsem tvé zrcadlo.