Návrat domů

S povzdechem jsem otevřel dveře našeho někdejšího sídla a vír cukrové vaty mě vtáhl dovnitř.
Prostorná hala se Escherovským způsobem zakřivovala kolem mě, strop přecházel v podlahu a schody vedly do nikam. Těsně nad hlavou mi proletěl párek okřídlených prasat.
Pak jsem ve smutném klaunovi, blížícím se na jednokolce, poznal majordoma. Chudák byl takto zakletý už roky.
Následoval jsem ho zakřivenými chodbami surrealistického domu, vyhýbaje se rozzuřeným piánům, příchylným květináčům i vratce balancujícím sloupům.
Konečně jsme stanuli přede dveřmi z ementálu, vedoucími do pracovny mého strýce. Tady to kdysi začalo spirituálním omylem, když místo vyvolání ducha děda vyvolal ducha Dada.