Myslím si zvíře...

Ostatní býložravci to mají jednoduché. Jedí trávu nebo listy. Listy se nebrání, když je chcete sníst.
Ale u mě?
Moje kořist se vždycky snaží utéct. A co víc, dokonce mě i kouše!
Někdy je to opravdu mravenčí práce.
Zrovna teď jsem našel svoji oběť. Už se k ní blížím. Nejdřív musí použít drápy a zničit jim jejich domov, jinak by ty potvory zůstaly zalezlé. No a pak už to jde samo, dokud nepřijdou na to, kde mám nohy. Snaží se mě kousat, všichni do jednoho po mě jdou.
Ale svojí večeři si nenechám jen tak utéct. Mravenečníci se nikdy nevzdávají!