Pozdní rozkvět

Bylo by lepší být přízrak, který nepřemýšlí. Celý život se jí dokola omílal před očima. Pořád se ptala, kde udělala chybu. Vždycky byla tichá, poslušná, skromná. Teď dodala: „A co z toho?“
Vražda člověka změní.
Ve vsi se jí podařilo vyvolat všeobecný psotník, ovšem psi se jí vyhýbali. Překvapilo ji, jak se nasmála, když hlavní podezřelý spadl ze srázu a vtipně přitom křupal.
U skupiny pronásledovatelů s vidlemi stačilo jednoho strategicky kousnout a vesničané začali nahánět jeho.
Stejně jí z toho bylo stále smutno. Nebylo to spravedlivé. Ale pak si všimla, jak jí z děravého břicha vyrůstají stonky s pupeny.