Nejistota

„Hermiono, pomoz mi,“ zaskučel Harry, když svoji kamarádku konečně zastihl samotnou, a zamračil se na dva kufry ležící u dveří. „Nemáte toho nějak málo?“ zeptal se zmateně. Čekal by, že jen Hermioniny knihy zaberou několik kufrů.

Hermiona protočila očima a s přehnaným zoufalstvím v hlase odpověděla: „Kouzla, Harry, pamatuješ?“

„Och,“ hlesl a odolal touze praštit se do čela. Byl vážně mimo. „To je fuk, teď potřebuju vědět, co mu mám donést. Kytky očividně nechce,“ zabrblal. „Další koláč? Knihu? Poraď, prosím.“

„Myslím, že stačí, když mu doneseš sebe,“ poznamenala a vypadala zamyšleně.

„To je dost málo, ne?“ odfrkl si sebekriticky Harry.