Telefonát

Alena nikdy nebyla odvážná, asertivní ani proaktivní. Měla ráda svůj klid. Pohodlný kancl, známý hrnek na kafe a věci, které se děly v předvídatelných cyklech. Teď ovšem vytáčela číslo Samuela Leviho a připadalo mi, že se stala majitelkou nějakého úplně jiného a neznámého života. Vlastně to byla pravda.
Telefon zvonil. Jednou, podruhé, potřetí… vždycky zvonění počítala. Tentokrát byla pevně rozhodnuta položit to u devítky.
Posedmé.
"Levi," ozvalo se v telefonu.
Vtáhla do plic trochu vzduchu. Čas na odvahu. Nemůže ten svůj jiný a neznámý život nechat na holičkách.
"Pane doktore, byly by pro vás zajímavé informace o českém výzkumu imprintů?"