Hrála líbezná hudba, na leštěných dubových stolech se vršila lahodná jídla, ovoce z východu, jemně i silně kořeněná masa a voňavá vína.
Mezi stoly se ladně pohybovaly tanečnice a vrhaly směrem k sedícímu králi svůdné pohledy zpod nalíčených víček.
Král se mračil.
Když hostina skončila, sebral odvahu a vladaře oslovil.
"Co se ti na večer nelíbilo? Já mít to, co máš ty, radoval bych se."
Král mu otcovsky položil ruku na rameno.
"Zítra budeš sedět na mém místě."
Druhý den vše vypadalo podobně, hudba, nábytek, jídlo, víno i dívky.
Jen s tím mečem zavěšeným nad hlavou si to Damokles neužil.
Anekdota o Damoklově meči vypráví o dvořanovi u sicilského krále Dionysia, který nechápal, proč si král neužívá všechny ty světské požitky, které má k dispozici. Aby mohl Damokles pochopit, že s mocí přichází i zodpovědnost, nechal ho král posadit se na svůj trůn, ale nad křeslo zavěsil meč na tenounké koňské žíni, aby Damokles věděl, že o moc i o život může kdykoli snadno přijít.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
bezva
Aries
bezva
super hl.fgjk
Kleio
super hl.fgjk
(Ten druhý názor je Ledňáčkův
Kleio
(Ten druhý názor je Ledňáčkův, přeber si sám.)
Výborné.
Terda
Výborné.
Konečně podáno tak, že si to
Faob
Konečně podáno tak, že si to člověk může zapamatovat! Díky!
pěkné
Tora
pěkné
Nojo! To taky viselo! Výborný
Esclarte
Nojo! To taky viselo! Výborný nápad.