"Co si o tom myslíte, paní Havránková?"
Paní Vonásková si zálibně prohlížela upnuté svítivě zelené triko, které rozhodně neladilo se svítivě růžovými elastickými kalhotami, natož se svítivě oranžovými nátepníčky.
"Ty nátepníky mi přivezl synovec až z Hradce," podotkla spokojeně, a paní Havránková by musela pocházet z jiného prostoročasu, aby v tom neslyšela "heč"...
Dámy si v rukou srovnaly cvičební karimatky, opatrně se na sebe usmály, paní Havránková rozpačitě pokývla paní Vonáskové, protože sama nebyla dost na výši situace. Nebo si to spíše myslela.
Do vestibulu školy nahlédl guru Procházka. "Pojďte, dámy," vyzval je. Nátepníčky ignoroval, měla to být mentální gymnastika.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Teď bych si ráda ujasnila: ty
Aries
Teď bych si ráda ujasnila: ty dámy jsou duchové?
Ale ne, někdy samozřejmě ano,
Dirk
Ale ne, někdy samozřejmě ano, ale spíš jsou prostě generické. V této povídce to potřeba nebylo.
Rozhodl jsem se kažou povídku zahájit otázkou paní Vonáskové na paní Havránkovou, ať už se s nimi děje cokoli. A ukončit povídku co nejpřesnějším citátem ze zadání.
Havránková by musela pocházet
Aplír
Havránková by musela pocházet z jiného prostoročasu, aby v tom neslyšela "heč"...
To je věta na medaily.
:-DDD
Profesor
Nebohé dámy ostrouhaly. Ten úbor ale musel stát za to.