Rébus

„… Nora Dauschingerová.“
Probudím se s trhnutím.
„Pobořený dům. Nevidím ho. Musí používat nějaké silné maskovací kouzlo. Sesuv to není, spíš… přeskupení hmoty. Přeskupení dílků… Čas tři čtvrtě na pět. Písmena VESP, pak B nebo E, poslední R nebo K.“
Adam vypne nahrávku na mobilu.
Zamžourám na kresbu. Pokroucené tvary. Suť. Střepy. Tmavé kaluže. Žádná těla. Spěšné číslice, písmena a ciferník hodinek. Jméno Roman Marášek. „Našli jste ho?“
„Ne. Nic nového. Tohle je z rána.“
Venku je tma.
„To nebylo dvacet minut.“
Úšklebek. „Neříkal jsem, že tě vzbudím.“
„Děkuji… pěkně.“
„Naneštěstí jsi vůbec o nic nepři–“
Výbuch mě shodí na zem.