Jsou záchrany, které jsou sobecké i u nejčistějších z hrdinů. A hrdinové mohou být nepohodlní.
Předchozí: Uši starých bab
Cti svého otce, jak ti přikázal Hospodin…
Matej Bencúr podepírá otce. Spojuje je rameno, nedávná nesvoboda a minulost. Otec nevěří, že i krev.
„Prečo? Mohli nás zabiť!“
Matej už neutíká s rozbitým rtem se skrýt pod koryto. Netřese se před ožralým hlasem. Nepůjde spát do sena. Ale pamatuje, jak přijímala rány matka.
Výchova je respekt k otci.
„Otec, hovor!“
„Ma odbachneš, pošleš do basy?“ otec se chvěje. „Čo núraš? Kata umrzla. Ženu Dolina nepustí. Nie bez muža!“
Respekt není strach, syn otce neudeří.
„Čo kukáš, Kukúča? I tvoja mŕtva mater chcela!“
Z lesa zazní výstřel. Míří na Mateja, ale netrefí.
Následující: Skon starého Bencúra
Citoslovce.
medvedpolarni
Zase. Jedno. Uf. Brum.
druhé uf. Bez brum
Aries
druhé uf. Bez brum
Ucitoslovujes ma
mathej
Ďakujem. Za Mateja
Lepší
medvedpolarni
než kulky. Asi. Brum.
no fíha, jsem napnutá
Arenga
no fíha, jsem napnutá
to je síla
Saphira
to je síla