Truhla

Připadali si jako ve snu. Jeden šlahoun těsně minul Bedwyrovu hlavu a zakousl se do stěny za ním. Zato Fergus jen tak tak uhnul výhonku, který ho málem podrazil.

Popínavé kořeny a větve už probořily podlahu a střechu a mizely kdesi venku. Na zdech, které držely ještě pohromadě, vyrazily pukliny a praskliny a z trhlin odpadávaly kusy cihel.

Dírami, kam se oko podívalo, prorůstalo cosi děsivé a neustále se to rozšiřovalo.

Bezmyšlenkovitě Bedwyr popadl torbu s jejich nejdůležitějším náčiním a potom vytáhnul cestovní ranec zpod jednoho kořenu, původně uložen v truhle u postele, která nyní už neexistovala.

Zbyla jen zkáza.