Ještě se uvidíme

Prší. Prší a po zapadlé londýnské ulici jdou dvě dívky. Vysoká modrooká blondýnka s poněkud zasněným pohledem a malá usměvavá hnědovláska. Zničehonic menší dívka zastaví a upřeně se zadívá na kočku, sedící na nízké kamenné zídce vedle chodníku.
„Zanno?“
Nic.
„Zanno? Proč se na tebe ta kočka dívá?“
„Nevím, Debbo. A upřímně řečeno, ani v nejmenším mě to nezajímá.“
„Ale Zanno! Je snad normální, aby na tebe nějaké zvíře takhle upřeně zíralo?“
„Neblázni, Debbo. Zvířata nezírají. A vytáhneš konečně ten deštník?!“
Kočka si olízne tlapku a ladně seskočí ze zdi. Cestou se otře Debbě o nohu.
Ještě se uvidíme, Nevyvolená.