Nejistota

Píši Vám a prosím, ať tento list
nedáváte nikdy nikomu číst.
Já mluvím k Vám z hloubi svého nitra.
Bojím se toho, co bude zítra.
Nevím, zda to, že líbáte mé rty,
nepatří jen mezi kruté žerty.
Nejsem si jista, co o mně víte,
ba ani tím, zda mi rozumíte.
Máte rád snění, to každý ví
a i ten, co není zvědavý.
Mé city se za Vámi plahočí.
Vy nedíváte se mi do očí,
když říkáte, že milujete mne
a v rozpacích si Vaše dlaň nos mne.
Je to váš ostych? Můj sebeklam?
Vždyť ze všeho nejvíc jste rád sám.