Bolest se schoulila ve stínech

Když v kostele zazněly kroky, muž v kápi tiše vzdychl. Střásl kápi přes obličej a zmizel ve stínech. Prostovlasý muž hleděl na své osamělé ruce. Zvedl se. Opuštěné klekátko zavrzalo. Bolest se schoulila ve stínech. Nastalo čekání.

Po západu slunce vnikl škvírou do hrobu proužek dýmu z kadidla. Prostovlasý muž kráčel v čele slavnostního průvodu. Řetízky kadidla vrzaly, když kněz pozvedal nad hlavu paškál. Když zpíval exultet, zavrzal osamělý kos na lípě před kostelem.

Ministrant s kadidlem se zahleděl do tmy noci. Slyšel cinkání navrátivších se zvonů a napadlo ho, zda svítání Syna Božího bude platit i pro něj. 

Věřil.