Ještě jedno nesoutěžní...
19. století
Unavený voják se posadil na patník u cesty. Domov nechal za mořem daleko na severu. Zůstal sám v cizí zemi. Vysoko na nebi cvrlikal skřivan a na obzoru se kupily bouřkové mraky. Vzduch voněl blížícím se deštěm. Pomalu se zvadl. Zamířil k blízkému stavení.
Domů už se nikdy nevrátí...
1914
Utábořili se v opuštěném hospodářství. Na ohni si opékali hubenou slepici. Jeden z nich z kapsy vytáhl notýsek v černých deskách. Na koleni, přesto krasopisem do něj zaznamenal další den ve službách císaře pána.
Jeho zápisky budou dlouhá desetiletí ztracené mezi harampádím na půdě statku, kam se přižení...
Inspirováno vyprávěním prababičky a babičky a deníkem mého pra-pradedečka z let 1914/15...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Ano, tyhle staré deníky a
zana
Ano, tyhle staré deníky a dopisy jsou jak nahlédnutí do jiného světa. Líbí.
Jo jo a číst je není někdy
Terda
Jo jo a číst je není někdy úplně jednoduchý. Díky :-)