Domluva

„Netvor?“ Vajgor se zatvářil pochybovačně. „Vím, co jsem viděl.“

Trnilam si povzdychl. Netušil, proč někteří lidé lpí na svých představách natolik, že jsou schopni přehlédnout očividnou skutečnost. Pro klid duše věří báchorkám – a realita je pak zahubí.

Vajgor mluvil dál: „Ale pokud chceš Lučné vrchy zbavit dávného prokletí, pak máš můj slib.“

Výborně. Musel ho ovšem varovat: „Možná to nepřežiješ.“ 

„Pro dobrou věc je třeba přinést oběti.“

Trnilam raději odvrátil zrak. Kdyby ten člověk věděl, co má v plánu, možná by mu i plivl do tváře. Raději proto odvedl řeč:

„Musíme pro tvého přítele, hádám, že mu moc času nezbývá.“