Myslí to dobře.
Aspoň tak se snažím přesvědčit sama sebe, když se bojím testu, protože je těžký.
Ale jediná odpověď, kterou dostanu, je: „Vždyť stejně dostaneš jedničku. Jsi chytrá!"
Jenže už dávno nemám samé jedničky. A když ano, nikdo skutečně nevidí, kolik úsilí za tím je. Kolik hodin, kolik stresu a panikaření nad tím, že tentokrát to bude jinak.
Už nejsem přirozeně chytrá. Teda, jestli jsem někdy vůbec byla.
Někdy pochybuju o tom, že něco jako chytrost vůbec existuje. Protože já ji rozhodně necítím.
Spíš jen beznaděj z toho, v jakých kruzích se tu točím.
A jestli to někdy skončí.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit