Tolik miloval Ráchel! Vzpomínal, jak se poprvé potkali. Byl ochoten pro ni zemřít. Co proti tomu byla dlouhá služba? Jákobovo srdce se postilo sedm roků. Uběhlo to jako voda. Těšil, že budou svoji.
Jenže otec Ráchel mu v noci podstrčil starší Leu. Pro nedočkavou touhu si toho nevšiml. Tma přikryla vášeň.
Ranní světlo odhalilo podvod. „Zabít málo,“ našeptávala mu zloba. „Tys mne oklamal!“ rozčíleně křičel Jákob.
„Máme zvyk provdat nejprve starší dceru, potom mladší. Můžeš si po týdnu vzít i Ráchel, ale odsloužíš dalších sedm let,“ oznámil nekompromisně tchán. Jákoba to neodradilo. Konečně byla Ráchel jeho.
Máš taky takovou lásku?
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Nádherný! Tenhle příběh mám
Peggy
Nádherný! Tenhle příběh mám moc ráda.
Děkuji. Mě se také líbí. V
Aplír
Děkuji. Mě se také líbí. V tom příběhu dominuje vytrvalost, trpělivost a láska. Leckdy nedosažitelné mety.
Srdce se postilo sedm let je
ioannina
Srdce se postilo sedm let je krásnej obrat.
Děkuji.
Aplír
Děkuji.
Moc líbí. Jestli se to
Danae
Děkuji
Aplír
Ale né. *stydí se* Pamatuješ si to dobře. Ověřila jsem si to (1. Mojžíšova 29:1–29), žel ne před psaním drabble. :( Doufám, že se poučím a příště nebudu nikoho plést.
RADĚJI JSEM OPRAVILA DRABBLE, ABYCH DALŠÍ ČTENÁŘE NEMÁTLA.
Mně to přijde opravený
Danae
Máš pravdu. Zafixovalo se mi
Aplír
Máš pravdu. Zafixovalo se mi dalších 7 let služby (z toho vyšla nesprávná dedukce). I mne čtení Bible obohacuje. Leckdy si všimnu něčeho, co pro mne dříve bylo skryté, anebo že tutéž věc pak vidím z jiného úhelu pohledu, nebo ve větší míře chápu rozsah a důsledky a uvědomím si pravdivost Římanům 15:4.
quaecumque enim scripta sunt
ioannina
quaecumque enim scripta sunt ad nostram doctrinam scripta sunt ut per patientiam et consolationem scripturarum spem habeamus
(cokoli bylo napsáno, bylo napsáno, abychom se poučili (a) abychom díky trpělivosti a útěše z písma měli naději - můj rychlý překlad)
(Jak tak na to koukám, potřebovala bych vyhrabat ještě originál, abych zjistila, jestli je to "útěcha z písma" (pravděpodobnější) nebo "naděje v písmo" (podle pořádku slov méně pravděpodobné, ale pořád možné. Bohužel mám Nestlé-Allanda pořád ještě někde v krabicích, kva.)
Tohle myslíš?
To je hodně hezký kousek a dost k zamyšlení.
Ano, přesně to mám na mysli.
Aplír
Ano, přesně to mám na mysli.
V překladu, který mám k dispozici, zní: "Všechno, co bylo napsáno dříve, bylo totiž napsáno pro naše poučení, abychom měli naději prostřednictvím své vytrvalosti a prostřednictvím útěchy z Písem."
"Ekumenický překlad tento verš uvádí takto: "Všechno co je tam napsáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom z trpělivost a z povzbuzení, které nám dává Písmo, čerpali naději."
Tak mi to nedalo a koukla jsem ještě do kralického překladu: "Nebo kteréžkoli věci napsány jsou, k našemu načení psány jsou, abychom skrze snášenlivost a potěšení písem naději měli." Víc překladů naštěstí nemám. :)
Záleží jen na nás, zda se chceme poučit a mít z toho užitek, včetně nezbytné naděje.
Aha, klasický případ, kdy si
ioannina
Aha, klasický případ, kdy si všichni tři překladatelé domýšlejí. :-) Proto ráda chodím do pramenných jazyků nebo do Vulgáty. (A lituju, že pořád ještě neumím hebrejsky - ale je v pořadníku! Někde za norštinou.)
Záleží jen na nás, co si z textu vybereme, souhlas. Hermeneutik by řekl, že to, jakým způsobem vnímáme text, odráží zejména u nejednoznačných textů víc naše vlastní zkušenosti, nastavení a hodnoty, než hodnoty a poselství textu samotného.
Nevěřila jsem tomu úplně, dokud jsem to u jednoho takového textu nezažila. Jako by ti lidi četli každý docela jinou knihu. :-)
Já jsem odkázaná jen na ty
Aplír
Já jsem odkázaná jen na ty překlady. Myslím, že k správnému výkladu hodně napomůže kontext. Nemyslela jsem ale, že si sami vybereme něco z textu (i když to se děje, něco nás zaujme, přemýšlíme nad tím, případně to aplikujeme), ale spíš komplexnější poučení z celé Bible.
U mě je to profesionální
ioannina
U mě je to profesionální deformace - nejít k pramenům, musela bych se krvavě zastydět a mazat vrátit diplom. :-)
Jasně, pochopila jsem, a sama jsem v tom posledním kousku o hermeneutice naopak uvažovala "text" jako "jakýkoli psaný text".
Kontext pomáhá velice, ale taky může pěkně svést. :-) Když překladatel sám pochopí nejednoznačný text nějak a zablokuje překladem alternativní možnosti, které v originále byly.
(Při čtení Vulgaty mám přezdívku Heretik, jelikož se snažím číst jen to, co je tam psané, bez ohledu na teologické výklady. Nosím si s sebou svůj kůl, ale ještě se nemusel použít. :-) )
Jinak bohužel trpím další deformací, totiž že se snažím zjistit, v jakém kontextu který text (i biblický) vznikl. Kdy, kdo ho napsal, v jaké byl autor situaci, komu ho adresoval... Pak se ti zrovna Bible rozsype na hromádku fragmentů, které kolikrát jdou zdánlivě jeden proti druhému, ale když do toho dodáš časové souvislosti, zjistíš, že vlastně ne, jenom se mezitím změnila situace. :-) Je to zajímavá hra, ale potřebuješ k ní vlastní kůl. ;o)
Ty Tvé "deformace" jsou mi
Aplír
Ty Tvé "deformace" jsou mi ale moc a moc sympatické. Myslím, že by to tak měl dělat každý překladatel. Ba i čtenář by si měl hledat souvislosti časové, místní, dějinný rámec atd.
To je krásné...
Saphira
To je krásné...
Děkuji
Aplír
Děkuji. A omlouvám se za nedopatření.
Láska je to úžasná, podání je
Esclarte
Láska je to úžasná, podání je povedené.
Akorát tu poslední větu jsem "neviděla"...
Děkuji za milý komentík. Ty
Aplír
Děkuji za milý komentík. Ty uvozovky mne zmátly. Jsem nedovtipná a nevím, zda jsi poslední větu skutečně neviděla, nevšimla si jí, nebo Tě ta myšlenka nenapadla? Nebo jsi tím myslela ještě něco jiného?
No, já tím myslím, že budu
Esclarte
No, já tím myslím, že budu dělat, že ji nevidím. Myslím totiž, že takovéhle otázky je lepší nedávat.
Líbí se mi, jak apoštol Pavel
Aplír
Líbí se mi definice lásky v 1. Korinťanům 13:4-8: Láska je trpělivá a laskavá. Láska není žárlivá, nevychloubá se, nenadýmá se, nechová se neslušně, nevhledává své vlastní zájmy, nedá se vyprovokovat. Nevypočítává urážky. Neraduje se z nespravedlnosti, ale raduje se z pravdy. Všechno snáší, všemu věří, ve vše doufá, ve všem vytrvává. Láska nikdy neselhává.
Já si myslím, že není na škodu občas si takovou otázku položit. A já to dělám. Když říkám, že miluji, zda alespoň trochu projevuji některé vyjmenované vlastnosti. Přemýšlím, co a jak mohu zlepšit.
Ale asi by bylo vhodnější, kdybych tu otázku dala do 1. pádu.