Ležel pod pokrývkou v ledovém iglú. Venku skučel vítr a s sebou přinášel sněhové vločky, které krajinu halily do měkké studené pokrývky. Přestože venku panoval mráz, uvnitř iglú bylo teplo. Zavrtěl se.
Najednou byl na poušti, na jedné z těch nekonečných plání žlutého písku. Ležel ve stanu, jehož stěny bičovaly tisíce zrnek písku. Venku zuřila písečná bouře, stan se otřásal pod poryvy roztočeného horkého vzduchu.
Vítr ustal. Byl v pralese, v chýši z větví. Kolem se ozývaly zvuky rozličných zvířat. Slyšel volání jakéhosi ptáka a…
„Marku, jak to že ještě nespíš? Dost hraní, vylez zpod té deky a spi už!“
Když jste byli malí, nehráli jste si pod peřinou, před spaním, že jste v různých zemích, na různých místech...?
:)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Milé. Takové lehce snové. A
Lee
Milé. Takové lehce snové. A prostě dětské. Jen možná příště v názvu tolik neprozrazuj. ;)
Díky a dík za upozornění,
George
Díky a dík za upozornění, napravím to :)