Botanik

Odmalička měl rád krásné věci, nebezpečí a hrabkání se v hlíně, takže botanika magických rostlin pro něj byla jasná volba. O své svěřence se svědomitě staral, mnohé exempláře nadšeně škrabkaly zoubky o skleněné poklopy, kdykoliv se objevil s jídlem, a samou náklonností by nejspíš sežraly i jeho.
Pražskou Adélu se mu zachránit nepodařilo, ale její výhonky se chytly. K večernímu krmení jim hrával na housle.
Měl keř Záhorských růží, známých svou černobílou barvou.
Těšil se na experimentování s krvavými růžemi… ale majitelka vzorky nikdy nedodala. Později se dověděl, že veškeré její pěstírny lehly záhadně popelem.
Upíří konflikty květinkám prostě nepřejí.