Krvavé kvítí

Bylo krásné být opět spolu. Viktor a Selen trávili dlouhé noci bok po boku a Princezna Noci mu s pýchou ukazovala svůj palác. Ten měl vše. Kuchyně, salóny, šatny, ložnice, mučírny,… a zahrady.
Procházeli se mezi různorodou a různobarevnou flórou a s nadšením poslouchal vyprávění o jednotlivých květinách, které na jejich čich útočily omamnými vůněmi. Jedna vůně byla však nejsilnější a nejomamnější.
„Tohle je Rosa Cruentus,“ ukázala mu celý keř sytě rudých růží, „víš, jak se pěstují?“
„Vím,“ přikývl a pohladil okvětní lístky jedné z růžiček. Prsty mu po doteku zrudly.
„Zalévají se krví.“ Ochutnal. „Mmm, a tyhle rovnou vlkodlačí."