Dnes je tomu jistě už deset let. Ačkoliv jsem světu převyprávěl svůj příběh o setkání s malým princem, neopustil mne ten podivný, radostiplný smutek, který mne zaplavuje pokaždé, když vidím zvonivé rolničky smějících se hvězd. Za celé ty roky jsem se trochu utěšil, ale není noci, kdy bych se neprobouzel s jedinou myšlenkou. Zapomněl na mě můj princ?
Dlouho jsem čekal, až jsem nakonec znovu usedl do létajícího stroje. Myslel jsem, že nepoznám krajinu, tu nejkrásnější a nejsmutnější krajinu na světě, ale mýlil jsem se. I v proměnlivé poušti zůstaly některé věci stejné.
A tak stojím pod hvězdou a čekám.
Út, 2010-04-06 19:51 — ioannina
Nejkrásnější a nejsmutnější
Nejkrásnější a nejsmutnější krajina na světě...
Jistě že ji poznal. Ta se nedá zapomenout.
St, 2010-04-07 21:00 — Kleio
Tu krajinu pozná každý z nás.
Tu krajinu pozná každý z nás. Jsem o tom přesvědčená.
Út, 2010-04-06 19:31 — Rebelka
Miluju Malé prince. Umíš, umíš! A líbí se mi to mnohem víc, než teď dokážu vyjádřit :).
St, 2010-04-07 20:59 — Kleio
*roztomilý výraz*
^_^
Po, 2010-04-05 23:26 — Lejdynka
... Úklonka, klobouk
...
Úklonka, klobouk smekajík.
Malý princ na něj nikdy nezapomněl.
A něco podobného jsem četla v Návratu malého prince, myslím, takže tím spíš se mi líbí, jak géniové myslí podobně.
(nebo to bylo ještě na konci Malého prince přímo? nevík)
Každopádně - nádhera. Hořkosladkosladká. Rolničky hvězd...
Út, 2010-04-06 09:33 — Kleio
*tetelí se*
Mám Exupéryho pod kůží. :)
*děkuje*
Po, 2010-04-05 21:50 — Jacomo
Krása
Malý princ ve sto krasosmutných slovech. Fakt krása.
Po, 2010-04-05 22:02 — Kleio
Děkuji, děkuji, děkuji. Dala
Děkuji, děkuji, děkuji.
Dala jsem si záležet.
Po, 2010-04-05 20:08 — levandule
Malého prince jsem četla už dávno,
Malého prince jsem četla už dávno, ale tvé drabble mi knížku moc hezky připomnělo. Velice pěkné.
Po, 2010-04-05 20:21 — Kleio
Kniha mého srdce
Děkuji za pochvalu. :)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit