13. Dům

Předchozí nepříjemná událost je pryč, a nejlépe bude zapomenuta všemi, včetně mne.
Je krásná noc na průzkum. Navíc, přišel i můj pomocník Xenofax. No, ten dáreček v podobě mrtvé myši si mohl odpustit.
Teď od tebe, kamaráde, potřebuji více informací!
Přízemí domu, kde bydlím, zdá se tvoří kuchyně, vedle které je spižírna - obzvláště zajímavá z pohledu kocoura, z mého už tolik ne. Pak je tam ještě evidentně jídelna a něco, co bude asi vstupní hala. Každopádně lidské vstupní body do domu jsou přes halu, anebo zadem, kde je chodba, schodiště nahoru a záchod. Kočičích vstupních bodů je výrazně více, pravděpodobně je stěží někdy využiji, ale stejně jsem si je pro jistotu zapamatoval.
Podle Xenofaxova popisu toalety usuzuji, že dům je napojen na kanalizaci.
Je tu i druhé patro, tam Xenofax málokdy zajde, takže popis není nic moc. Jsou tam nějaké další asi obytné místnosti a žije tam někdo, kdo je patrně nemocný a nevychází z domu. Nad tím je podkroví, kam se dá dostat zřejmě po žebříku, tam to zná kocour ale ještě méně.
Na mém patře z velkého pokoje vedou troje dveře. Jedny do mé místnosti. Naproti do ložnice rodičů a ty třetí na chodbu. Z chodby vedou schody nahoru i dolů, jsou tam dveře na hajzlík a ještě dvoje. Z nich ty vpravo od obýváku by měly vést do něčeho, co je podle popisu asi pracovna a ty druhé do místnosti, kde spí jistá osoba, která má u mne vroubek. Z řeči už vím, že by to měl být můj bratr jménem Molver.
To je můj dnešní cíl.
Opatrně procházím obývákem a bez velkého zdržení otevírám dveře na chodbu.
Je asi půlnoc a všude ticho.
Vkrádám se do bratrova pokoje.
Panty ani nevrznou.
Ve tmě dobře rozeznávám jak nic netušíc spí ve své posteli...