39 - Lawra

Když raketoplán stoupá skrz vrata ve střeše a pilot drtí mezi zuby neuctivé narážky na adresu konstruktéra hangáru, před Lawrou se otevírá svět. Jako kdysi před lety. Tehdy neprchala z Faethonu. Tehdy běžela z roveru do rozbité andorijské lodě a doufala, že tam najde někoho živého. Obzor je neskutečně daleko, pískově oranžová se potkává s modrou, ale Lawře je to jedno. Lawra hledí na šamanku a tiše se modlí k světlům, aby šamanku nechala naživu. Lawra nevěří na světla. Neví, proč to dělá.
Jako zdálky vnímá, že se Shran dohaduje s Archerem a tou T‘Pol o nějaké štěnici, a zdálky si vzpomene, že štěnice je ta drobná kovová věc, kterou mu našla na ruce. Shran je rozčilený. T‘Pol ledově klidná a Archer nemá tušení, o čem je řeč.
Jako zdálky vnímá, jak někdo svírá její paži. Je to Talas, Talas je žena a proto je to znepokojivé.
Jako zdálky vnímá malé dítě nalepené na okně. Dítě se přidalo k výsadku na poslední chvíli. Nikdo se na nic neptal. Cizinci jsou jiní, tak jiní, že mezi nimi možná Lawra bude schopná přežít, ale nechoce přežívat sama. Chce mít nablízku šamanku a její dítě a Ikata.
Jako zdálky vidí tři kosmické lodě visící v prostoru. Každá je úplně jiná.
Šamančina ruka je studená a Lawře se do očí derou slzy. Ten malý kluk se vyjeveně vyptává a Tucker se na něj usmívá a odpovídá mu, ale když jeho pohled padne na šamanku, usmívat se přestane.
„Máte snad na palubě lékaře se specializací na exobiologii?“ zaslechne Archerův hlas, a pak nastane ticho a Lawra si uvědomí, že se před chvíli hádal se Shranem.
Trochu méně zdálky vnímá otevírající se vrata na straně té terranské lodi, a pochopí, co pilotovi vadilo na vratech ve stropě. Vrata se zavírají, syčí vzduch, vnitřní dveře se rozletí a přijde mnoho lidí. Lawra se vypotácí z raketoplánu. Její rodná planeta je vlevo nahoře. Lawra stojí na zemi, ale má dojem, že každou chvíli upadne.
Někdo na ni mluví. Má překladač, ale Lawra nedokáže poskládat slova dohromady. Je to muž, rasy, kterou nikdy neviděla, a má milý úsměv a hnědé oči, které se taky usmívají.
Archer odpoví za Lawru, ten zvláštní muž vleze do raketoplánu a nakloní se k šamance, něco zavolá ven, a přijdou další dva lidé a pomůžou mu naložit ji na pojízdné lůžko.
Lawra má dojem, že na ni mluví Talas. Netuší, co říká. Netuší, co jí odpověděla. Rozběhne se za lůžkem se šamankou. Nikdo ji nezadrží. Za zády slyší dětské kňourání a konejšivý ženský hlas. Kňourání ji dožene. Někdo jí položí ruku na rameno.
„Jste v pořádku?“
„Ne,“ hlesne Lawra a očima plnýma slz se rozběhne. Sotva stihne vběhnout do výtahu. Ta Terranka s dítětem zůstane venku.
Z výtahu vyjdou na ošetřovnu. Nikde žádné regenerátory. Nezakrytá lůžka. Neznámé přístroje za nimi. Lawra se opře o zeď a zírá, jak se doktor otáčí kolem šamanky. Na vedlejším lůžku sedí jakýsi Terran a má cosi nalepeného na hřbetu levé ruky. Hledí přímo na Lawru. Lawra si promne čelo a zavře oči. Nemůže dělat nic. Vůbec nic.
Zahučí výtah, otevře se znovu a ven vyběhne dětský pláč, drobná důstojnice s šamančiným dítětem a Shran. Zastaví se vedle Lawry a zvedne ruku s kapesním počítačem. Zaťuká na obrazovku. Lawra zaostří. Andoriané a Terrané používají překladač, i když mluví mezi sebou. On taky nemá tušení, co ty přístroje říkají. Lawra nemá tušení, co říká jeho počítač. On ano.
Objeví se Archer a zastaví se přesně mezi Lawrou na Shranem.
„Nemusíte ji hlídat. Vážně si myslíte, že teď bude schopná mluvit?“ prohodí.
Lawra pohlédne na Shrana a netuší, co říct. Šamanka má na tváří kyslíkovou masku a doktor jí lepí elektrodu do vlasů. Shran si na počítači přiblíží rovné čáry na obrazovce za jejím lůžkem. Na jeho postoji se něco změní. Jako kdyby mu spadla z ramenou hodně těžká starost.
„Komandére, počkejte,“ zavolá na na něj doktor. „Máte za sebou vážné zranění. Pro jistotu vám uděláme biosken.“
„Máme na Kumari vlastní ošetřovnu,“ odsekne Shran a fofrem vyklidí pole.
Co to má znamenat?
„Co znamenají ty rovné čáry?“
Archer uhne pohledem a najednou jako kdyby tady vůbec nebyl. Doktor se přestane usmívat.
„Co kurva znamenají ty rovné čáry?“ zavřeští Lawra.
Terran se zalepenou rukou sebou trhne a zvedne se na nohy. Doktor sundá šamance z tváře kyslíkovou masku.
Lawře se zamží zorné pole. Vztekle otře slzy. Faethoňané nejsou slaboši.
„Pojďte,“ osloví ji někdo.
Jakási ruka obemkne její paži.
„No tak. Pojďte.“
Lawra jde jako loutka a zdá se jí, že necítí podlahu pod nohama a potácí se černým vesmírem, takovým, jako viděla z okna raketoplánu.